SICK OF IT ALL se v Čechách neukázali už delší dobu, takže bylo pomalu na čase přijet a udělit našincům lekci z řádně natlakovaného hardcoru klasického střihu a připomenout, kdo že je na té HC scéně králem. Abaton je pro podobnou akci vcelku vhodné místo, sobota vhodný den, počasí přálo, takže ani není divu, že ten večer zaplnilo labyrinty na Povltavské několik stovek pochybně, až nebezpečně vyhlížejících lidiček.
Jako lokální support byli pořádající agenturou zvoleni Pražáci FLOWERS FOR WHORES, kteří se svého úkolu zahřát pódium zhostili zodpovědně a bez zbytečné bázně do publika nahustili klasicky undergroundové, rytmicky zamotané hácéčko. To sice postrádalo jakékoliv výrazné či zapamatovatelné pasáže, ale energie tam byla. Nebýt handicapu v podobě téměř neslyšitelné kytary (těžko říct, zdali byl na vině zvukař či herní styl?) a zbytečných politických proslovů mezi skladbami, mohl být dojem výrazně lepší.
Spolu se „sickofkami“ do české kotliny připlachtila skvadra DEAFNESS BY NOISE. Chorvatský punk, podtržený hardcore energií, byl vyzněním dost podobný hlavní hvězdě večera. Rychlé nakládačky střídaly rytmicky výrazné pasáže. Skladby se od sebe sice moc nelišily, ale o to v tomto odvětví zase tolik nejde. Hlavní je energie, a po této stránce bylo vše v pořádku.
Hyperaktivní zpěvák na pódiu předváděl prostná cvičení, běhal, skákal, publikum hecoval, piva do kotle rozdával a při tom celý set bez zadýchání uřval. Kytarista s basákem proti němu působili dost staticky, ale hudebně bylo vše v pořádku. Vystoupení „jelo“, ostrá kytara, razantní a technicky dobře zvládnuté bicí to sypaly bez ustání, kotel dole pod pódiem ale zůstával kupodivu v klidu a většina fanoušků šetřila síly na hlavní hvězdu. Přesto však kapela sklízela úspěch a publikum si ji vyžádalo zpět na přídavek, Chorvaté zkrátka vyzněli velmi slušně, až jsem měl chvílemi obavu, jestli si NY/HC klasici nevzali na turné až zbytečně silnou konkurenci.
Tyto obavy se však vzápětí ukázaly být zcela liché, neboť vichřice, která následovala, by jen těžko hledala konkurenci. Zkrátka SICK OF IT ALL nastoupili svěží, uvolnění a s úsměvem v tváři srovnali Abaton se zemí. Show odpálili skladbou „Good Lokin´Out“ z alba „Built To Last“ a okamžitě se strhla mela. Ostrá kytara, drnčivá basa, jednoduché, ale mega-razantní bubny a hromský řev fungují po letech v dokonalé symbióze, o které se může tisícům amatérských i profesionálních HC/punků jenom zdát.
Naprosto jednoduché, ale neskutečně funkční, na základ ostrouhané, chvílemi i hitové a optimistické skladby ani na chvíli nepolevily v razanci, rychlé pasáže střídaly skočné rytmické bomby podporované sborovými refrény a kapela dle očekávání předvedla, jak přesně má ten HC/punk správně vypadat. Divoká pódiová show (skoky, otočky a střídání místa na pódiu) probíhala přirozeně a je vidět, jak to kapelu po těch dlouhých letech stále baví. Lou Koller má krom dokonalého hlasu pro tento druh muziky i neuvěřitelné charisma, dokáže pracovat s davem a s bravurou kontrolovat skokany, kteří během celého vystoupení téměř nonstop proudí nahoru na pódium a z pódia dolů.
Hrálo se z většiny alb, většinou ty zásadní (hitové) skladby, „Built To Last“, „Us vs. Them“, „Just Look Around“, „Sanctuary“, „Take The Night Off“, basista Craig Setari zapěl svoji „Busted“, nechyběla hitovka „Step Down“, z posledního alba „Waiting For The Day“ nebo „Death Or Jail“, a samozřejmě mnoho dalších. SICK OF IT ALL hráli kolem hodiny a půl a stihli přes dvacet skladeb a na závěr nemohla samozřejmě chybět klasika největší, „Scratch The Surface“.
Během koncertu několikrát zaznělo „We Celebrate 25 Years Of Sick Of It All, Clasic Hardcore From NY“ a já jen dodávám, že je prostě neuvěřitelné, jak svěží a plni elánu po tom čtvrtstoletí Newyorčané stále jsou. Vskutku sympatický a nehvězdný přístup dokázali SICK OF IT ALL i na úplný závěr, kdy si po posledním přídavku ještě dlouhou dobu potřásali rukama s fanoušky.
Od posledního jejich koncertu, který jsem měl tu čest vidět, už pár let uběhlo, ale od té doby se nic nezměnilo. SICK OF IT ALL jsou na HC/punkovém kolbišti prostě králové a na živo na ně prostě a jednoduše nikdo nemá.